Dopisy člověku Nathanielovi

29.07.2016 09:09

Pásmo z esejistické knihy Stanislava Kubína Dopisy člověku Nathanielovi v podání brněnského Divadla hudby a poezie Agadir mělo premiéru v kostele Církve československé husitské, Vítkova 13, Praha 8 – Karlín v sobotu 11. června 2016. Texty v dramaturgii a režii Mileny Fucimanové, doprovázené původní hudbou Ondřeje Fucimana a Lukáše Kotola, přednesli Andrea Múdra jako tajemný Nathaniel a Petr Kostelník v roli samotného spisovatele Stanislava Kubína. Na kytaru hrál autor jedné ze skladeb Lukáš Kotol, na flétnu nejmladší člen souboru Vít Procházka.

„Kniha je plná nádherného člověčenství, je hluboká, ale není zvysoka přemoudřelá. Nebylo snadné všechny krásné myšlenky, verše i sentence dostat do necelé hodiny pořadu. Snažili jsme se, aby představení nebylo monotematické, aby představovalo celou škálu dumání, otázek, pochybností i radostných prožitků.“ Těmito slovy přiblížila vznik pořadu Milena Fucimanová, která je také zakladatelkou a v současné době dramaturgyní a scenáristkou divadla Agadir.

Soubor vznikl v roce 1965 jako studentské divadlo při tehdejší Střední všeobecně vzdělávací škole (dnes gymnáziu) ve Valašských Kloboukách, kde byla Milena Fucimanová profesorkou češtiny, a repertoár divadla tvořila převážně literární pásma poezie současných básníků. Název Agadir se ujal po nečekaném vítězství v soutěži středoškolských recitačních souborů, kde soubor představil poemu švédského básníka Artura Lundkvista Agadir, ovlivněnou silnými dojmy ze zemětřesení, jež postihlo marocké město Agadir dne 29. února 1960 ve 23 : 15 o síle 5, 7 Richterovy stupnice. Trvalo pouze 15 vteřin, ale následky byly tragické. Zničena byla značná část města, trosky pohřbily tisíce lidí. Zbásněné příběhy lidí, jimž zemětřesení změnilo život, obrátilo jej vzhůru nohama a téměř deseti tisícům obyvatel i turistů přineslo smrt, zapůsobily tehdy na diváky i porotu silným dojmem. Divadlo Agadir v průběhu let tuto dramatickou poemu dále umělecky rozpracovávalo a v jubilejním roce vzniklo nově pojaté hudebně-poetické scénické představení, spojující recitaci, balet a původní hudbu. Premiéra tohoto koncertního melodramu se konala v Brně, další reprízy pak i mimo Brno. Koncertní melodram prostě nazvaný Agadir předvedl soubor při příležitosti oslav svého 50. výročí také v karlínském kostele Církve československé husitské v červnu 2015. Toto představení získalo záštitu Její Excelence, paní Souriye Otmani, velvyslankyně Marockého království v České republice.

V jazyce Berberů znamená Agádir „opevněnou sýpku“. Bohatou úrodu má za sebou i divadlo po jednapadesáti letech své existence. Šla léta, recitátoři a později i hudebníci přicházeli a odcházeli a původní studentské působení se přeměňovalo. Koncem sedmdesátých let se repertoár divadla rozšířil o prozaické texty, v osmdesátých letech soubor nastudoval mimo jiné pět apokryfů Karla Čapka z Knihy apokryfů. Od roku 1968 se divadlo prezentovalo jako autorské s texty Mileny Fucimanové. V představeních se postupně dialog herců rozšiřoval na dialog s publikem (např. představení Dotazník, inspirované psychologickým testováním).

V roce 1992 přesunul soubor svoji činnost do Brna. Uměleckým vedoucím se stal Ondřej Fuciman. Dnes jsou členy souboru převážně mladí lidé různých profesí: lékaři, učitelé, stavař, redaktorka, řidič autobusu, psycholožka, vysokoškolští i středoškolští studenti aj. Divadlo má pevnou dramaturgii, ale aktéři jsou proměnliví, jak jde život. Někteří v souboru působí už dvacet let, jiní deset, dva či zatím několik měsíců. Někteří načas činnost přeruší v důsledku mateřských povinností nebo studia v zahraničí – a pak se vracejí, jiní zůstávají nablízku jako fandové. „Co nás stmeluje, je potřeba vyjít ze stereotypu života nebo zaměstnání, nadechnout se jiných vůní, také nabídnout autorům možnost představit skrze scénické ztvárnění jejich dílo, oslovit lidi, kterým snad uděláme radost nebo je aspoň překvapíme.“ říká Milena Fucimanová. Soubor má od roku 2008 pevně strukturovaný dramaturgický plán. Je to projekt nazvaný Agadir uvádí... a v těchto pořadech představuje tvorbu českých a občas i slovenských autorů. Projekt je možné také vnímat jako prodlouženou ruku Obce spisovatelů. Do dnešních dnů představilo divadlo víc než padesát autorů, většinou básníků, ale i prozaiků. Nejde o autorská čtení. S texty básníků pracuje soubor jako s dramatem – představuje je na scéně, vytváří z nich živé dialogy nebo oživené obrazy. Verše tak přirozeně oslovují i lidi, kteří chovají k poezii nedůvěru.

V roce 2011 vznikl ve spolupráci s PEN klubem cyklus pořadů, který pracuje s texty knihovničky vydávané PEN klubem. Tento projekt se jmenuje Agadir: Na strunách naděje a je věnován zahraničním autorům, kteří ve své zemi nemohou svobodně publikovat, někteří jsou dokonce za své politické nebo náboženské přesvědčení pronásledování, vězněni, mučeni či odsouzeni k smrti. Zatím Agadir uvedl čtrnáct takto pronásledovaných spisovatelů z mnoha zemí nesvobodného světa – z Kuby, Číny, Tibetu, Íránu,

Turecka či Sýrie. Projekt je finančně podporován Státním fondem kultury České republiky. Všechny pořady jsou provázeny původní hudbou Ondřeje Fucimana.

V Brně má Divadlo Agadir zázemí v Mahenově památníku a pravidelně vystupuje také v prostorách Knihovny Jiřího Mahena v Kleinově paláci nebo v hudebním salonku KJM.

Autorem knihy Dopisy člověku Nathanielovi je básník a esejista, duchovní Církve československé husitské, člen Obce spisovatelů Stanislav Kubín (1943). Literatuře se věnuje od mládí, publikoval časopisecky, od padesátých let se autorsky podílel na repertoáru amatérského divadelního souboru v Brně, spolupracoval na dramatizaci románu Jarmily Loukotkové Navzdory básník zpívá o životě Francoise Villona. Od roku 1987 spolupracoval s přítelem Miroslavem Horníčkem na cyklech pořadů Přijďte k nám pobejt, Povídání o naslouchání, Dotýkání, Doteky – plochy poznání a Interview. Tato jejich spolupráce trvala až do roku 1991. Od roku 1992 připravoval pak pořady již samostatně a mezi jeho hosty patřila řada významných osobností kultury, umění, vědy, sportu a publicistiky. Je autorem pěti básnických sbírek, mnoha esejů a literárních pásem, scénických kompozic a skečů, a také filozofických i polemických článků, především v církevním tisku. Spolupracuje s Českým rozhlasem ČRo2 a s redakcí náboženského vysílání České televize Brno, přispívá do Radia Proglas.

Dopisy člověku Nathanielovi vyšly knižně v roce 2015 v nakladatelství Jiří Nosek – Klika s ilustracemi Štefana Škapíka. Na textech a jejich výběru autor pracoval dlouhodobě, vracel se k jednotlivostem, vyřazoval a doplňoval eseje a úvahy, skládal z nich postupně a pečlivě koláž do výsledného povídání s Nathanielem. Texty v podání Andrei Múdré (Nathaniel) a Petra Kostelníka (Stanislav Kubín) ve spojení s hudebním doprovodem poskytly návštěvníkům sobotního odpoledne v karlínském kostele CČSH podněty a inspiraci k nadčasovému zamyšlení. Představení navštívili také dřívější autorovi spolupracovníci Petr Hora-Hořejš a Alfréd Strejček, mezi přítomnými byla Karla Erbová, Olga Nytrová, Jiří Vaníček, Květa Salmonová a další.

Zuzana Havelková