Jan Bauer: Skrytá tvář českých dějin (Čas, 2014)

Takovým malým překvapením pro mne, jako pravidelnou čtenářku a glosátorku knih z pera pilného vodňanského autora Jana Bauera, bylo, že tentokrát jeho nová publikace byla mimořádně vydána v poměrně mladém pražském nakladatelství Čas. Na druhé straně ale název nakladatelství i zařazení do Edice Český čas skvěle korespondují jak s titulem, tak s obsahem Bauerovy knižní novinky. Tato Bauerova kniha, nadepsaná Skrytá tvář českých dějin, skutečně probírá určité historické mezníky země, tentokrát ovšem ve snaze vyhledávat sporná nebo neodkrytá místa ve známých událostech a najít k nim správné odpovědi. Přesně, jak napovídá podtitulek publikace – Mýty a realita osudových okamžiků.

„Vzhledem ke svému pokročilému věku jsem byl přímým či nepřímým svědkem mnohých historických okamžiků a přiznávám, že když pak o těchto událostech čtu texty a úvahy z pera někoho později narozeného, kdo je poznal jen zprostředkovaně, nevycházím z údivu. Často si říkám: Kde jsem to, proboha, žil? Snad někde na jiné planetě? O čem a jaké době ten člověk vlastně píše?“ říká J.Bauer hned v předmluvě své knihy. Takže logicky připouští, že rekonstrukce historických událostí, odvozovaných od zachovaných pramenů, kronik či archeologických nálezů a fabulovaných podle dobových souvislostí, nemusí být pokaždé úplně přesná.

Do námětů předkládaných pětatřiceti kapitol z české historie vložil autor vždy zajímavý příběh, mnohdy obestřený záhadou či nerozhodnutými dohady, k nimž hledá co nejpřijatelnější vysvětlení a rozluštění. „Hledání stop dávno zavátých věky“ není ani pro tak zkušeného autora, jakým J.Bauer je, jednoduchou záležitostí. Takže, jak sám přiznává, je nucen občas spekulovat, zda se ta či ona událost nemohla odehrávat přece jen poněkud jinak, než nám tvrdí učebnice dějepisu.

Například hned první příběh, postavený mimo jiné na překvapující výpovědi nálezu bronzového pokladu na severním okraji Prahy, zaútočí na čtenáře fantazii rozviřující otázkou: Přitáhl kmen Dórů doopravdy až od Vltavy? Společně s autorem se budeme dohadovat, zda sídlo vládce germánského kmene Markomanů v době těsně před začátkem našeho letopočtu stávalo na území nynějších Čech, jestli byl Přemysl skutečně povolán na trůn od pluhu a je-li legenda o bájném oráči vskutku pouze českého původu, mohl-li Horymír se svým Šemíkem skočit z Vyšehradu či které z nalezených ostatků svatého Vojtěcha jsou vlastně ty pravé. Nesporně vás překvapí i dohad, zda šumavský poustevník svatý Vintíř nebyl náhodou  špionem, co všechno hrálo roli v uvedení Elišky Přemyslovny na trůn, je-li Husinec u Prachatic opravdu rodištěm Mistra Jana Husa anebo zda byl Jan Žižka ve skutečnosti otráven svými protivníky. Podobných otazníků, dohadů, na zjištěných faktech a historických dokumentech vystavěných vysvětlení či logických vývodů najdete v Bauerově knize celou dlouhou řadu. A rozhodně nikoliv nezajímavou. Ujišťuji vás, že nejenže budete hltat stránky této knížky jako jedinečnou a překvapivou detektivku, ale mnohokrát se budete k detailům ještě vracet.

Hanka HOSNEDLOVÁ