Jan Kukuczka st., principál Místecké Violy, odešel za oponu

07.04.2014 20:43

Jan Kukuczka starší

 

Za Janem Kukuczkou starším (9.dubna 1945 – 6.dubna 2014) se zde na zemi zatáhla skutečná pozemská opona. Skonal po dlouhé a těžké nemoci − jen pouhé tři dny ho dělily od toho, aby se dožil aspoň 69 let…

Takový krátký čas byl vyměřen tak významné kulturní osobnosti, jakou Jan Kukuczka byl. Divadelník, novinář, publicista, nakladatel a spisovatel v jedné osobě, znamenal pro město Frýdek-Místek velký přínos. Měl rád lidi, rád se družil, dokázal své okolí nadchnout pro umění. V předchozích letech mohla veřejnost Jana Kukuczku poznávat jako principála a duchovního otce Literárně dramatické společnosti Místecká Viola, která pořádala literární pořady.

Jan Kukuczka se narodil v Jablunkově-Písečné do rozvětveného rodu s bohatou uměleckou působností ve Slezsku (dnes již i v Čechách) – ať už se jedná o výtvarno, psané slovo či prkna, která znamenají svět. Jan Kukuczka se životně usadil, založil rodinu, pracoval a tvořil ve Frýdku-Místku. Coby budoucí spisovatel si prošel známou životní školou o devatero řemeslech. Pracoval například jako horník, náborář učňovské mládeže, lokomotivář, textilní dělník, výkupčí ve sběrných surovinách, skladový dělník, novinář, obchodní zástupce či redaktor rozhlasového magazínu „Knižní seznamka“.

Znám je též jako šéfredaktor a vydavatel Časopisu regionální tvorby (ČRT) a občasníku „Hotely, restaurace a hospůdky“. Psal do kanadsko-českého měsíčníku Svědomí. Jeho fejetony pak vyšly knižně (Babo, raď! 1997). Jan Kukuczka, člen Syndikátu novinářů ČR a Obce spisovatelů ČR, se prosadil jako vypravěč příběhů, které jako prózy také knižně vydával. Věnoval se též historii zdejšího kraje a jeho osobnostem. Zmiňme proto jeho některé knihy: Kostelík sv. Jošta v zrcadle čtyř století (2002), Třináctka znamenala štěstí – ne však svobodu (2002), Lubochňa (2002), Rodinná dovolená (2006), Básník Bohumil Pavlok (2006) a další.

Spřízněným duším, lidem od kumštu a publiku bude jistě Jan Kukuczka chybět. Ne nadarmo absolvoval lidovou konzervatoř, ale i bez ní by to byl komediant každým coulem. Jeho originální smysl pro humor, nadhled a pohotovost byly tak mocné devízy, že dokázaly odzbrojit kdejakého morouse.

Odpouštím ti, Jene, tvé žerty, když jsi mi podstrčil čokoládu určenou pro psy, když mě zrovna honila mlsná! A takových příhod byla během dvacetiletého přátelství celá řada… I když v poslední době ti do smíchu moc nebylo, držel jsi se statečně. Víme, že jsi měl ještě přání – snil jsi o literární kavárně. Prohlížím si prográmky – sešitkové pozvánky formátu A6, které jsi tiskl v éře Místecké Violy. Jakmile jsi dostal nápad, ihned jsi dokázal založit třeba nový časopis. V nebi pro umělce jistě nějaký založíš…

Radana Šatánková