Jaroslav ŠVESTKA: Orwellův rok

Ačkoliv kniha s nevšedním názvem Orwellův rok vyšla z tiskárny již na konci loňského roku, její oficiální uvedení mezi čtenáře se odehrálo až na jaře roku letošního. A to v pražském sídle Libri prohibiti (čili Knihy zakázané), kam její autor - Jaroslav Švestka - odkázal veškerou svou literární pozůstalost.

Než se však čtenář ponoří do stránek prezentované knihy, měl by nepochybně vědět něco o autorovi samotném - věčném rebelovi, nesmiřitelném glosátorovi a kritikovi aktuální situace. A také o důvodech, proč tento zajímavý spisek vůbec vznikl.

Osoba Jaroslava Švestky by sama vydala na poutavý román. Narodil se sice v Praze, kde také vyrůstal, studoval a nastoupil do prvního zaměstnání. Velká část jeho života je však spojena s jižními Čechami, a to hned ve dvou etapách – poprvé, když jako osoba nepohodlná předchozímu režimu musel odejít z barrandovských ateliérů Československého filmu a stal se dřevorubcem s působností na Novohradsku a Protivínsku, podruhé potom po trvalém návratu z Kanady. Tehdy se po menších peripetiích usídlil v Nových Hradech a tehdy se také naše přátelství začalo prohlubovat.

Ani v letech totality, kdy pracoval v lesích jako dřevorubec, se však nedokázal vzdát svého bouřliváctví a poukazování na absurdity a nepravosti tehdejšího systému. Jeho korespondence a literární seberealizace, které se samozřejmě mocným oné doby ani trochu nelíbily, mu vynesly další politické stíhání včetně obvinění z poškozování zájmů republiky v cizině. A nakonec ho přivedly až do vyhlášené věznice na Borech. Tenkrát prvně přiřadil ke svému jménu literární přídomek Borský. A protože se svého přesvědčení a aktivit nezřekl ani poté, ve finále následovalo vystěhování do Kanady, do Britské Kolumbie – rok před sametovým převratem.

I za mořem potom pracoval v dřevařských táborech na těžebních strojích. Tam mu také byla kvůli neprůchodnosti cév amputována noha a nahrazena protézou, což ovšem Jaroslavovi nezabránilo pokračovat po rekonvalescenci na stejných pracovních postech. Po návratu do Čech se mimo jiné zabýval problematikou zaniklých vesnic v příhraničí a věnoval se aktivně i své další lásce – fotografování. Dokonce vedl mladé zájemce o toto umění v Nových Hradech, jimž vštěpoval zásady dobré fotografie. Jeho zdravotní problémy se však prohlubovaly a krátce po amputaci druhé nohy přestřihla nit jeho života smrt.

Dílo Jaroslava Švestky je poměrně obsáhlé, a přestože mu v minulém režimu vyneslo tolik postihů a nepříjemností, bylo z podstatné části nepublikované. V roce 2008 vznikla útlejší knížka s názvem Ze Šumavy k Rockies a zpět, kterou jsem vydala díky pomoci Jaroslavova kamaráda Pavla Soukupa a několika dalších jeho přátel. Obsahovala výňatky z unikátních Jaroslavových dopisů. Ty adresoval především svým přátelům, ale také úřadům, institucím, redakcím, a třeba i fiktivní neodeslané listy Ježíši Nazaretskému či Albertu Einsteinovi. Tato dlouholetá korespondence, jež se zachovala jak díky těm, jimž byla určena, tak i díky Jaroslavově pečlivému archivování v podobě kopií na průklepových papírech, je nesmírně objemná, tudíž knižně využitelná jen z malé části.

Druhou knihou byl Deník dřevorubce, který vyšel před dvěma roky, rovněž v Libri prohibiti, a který sklidil zasloužený zájem veřejnosti. Nyní tedy přichází Orwellův rok, jenž byl vlastně jedním z hlavních důvodů Švestkova trestního stíhání. Jeho vydání ve svém nakladatelství Sixty Eight Publishers v Torontu přislíbil již pro rok 1988 Josef Škvorecký, ale díky vývoji tehdejších evropských událostí a následnému ukončení činnosti vydavatelství k tomu už nedošlo.

Kniha, kterou tedy nyní přináší Libri prohibiti, má však daleko širší výpovědní hodnotu, než původní rukopis. Je totiž kromě textu Orwellova roku doplněna ještě dalším textem obsáhlého výňatku z dalšího Švestkova rukopisu – Orwellův čas. Navíc pak také řadou dokumentárních i osobních Švestkových fotografií, kopiemi jeho dopisů, přípisů a článků, ale i úředních listin včetně obžaloby, výpisu z trestního spisu a rozsudku od Krajského soudu v Českých Budějovicích. Nechybí ani reflexní články o Švestkově případu z pera známých osobností, jako jsou třeba Ivan Medek či Milan Šimečka.

Orwellův rok, jak píše hned v úvodu knihy sám autor, nemá být ani parodií, ani parafrází na Orwelovy knihy „1984“ a „Animal Farm“, nebo dokonce jejich plagiátem, i když byl těmito světovými díly inspirován. „Chtěl bych se tímto textem pokusit o jakousi konfrontaci mezi literaturou a skutečností života... Nezbytně tedy půjde o text do značné míry autobiografický... Na následujících stránkách bude tudíž uvedeno to, co předcházelo. A pak už zbude jen čekání na to, co měsíce přinesou, co přinese celý ten rok předznamenaný geniálním Georgem Orwellem. Byť to nemusí znít zcela věrohodně, autor jako optimista z donucení doufá, že to nebude nic příliš překvapujícího, neboť je přesvědčený, že všechny změny vedou už jen k horšímu – ve světě a v tomto státě pak obzvláště,“ uvádí svůj rukopis J.Švestka v roce 1983.

Třebaže rukopis Orwellova roku nese zátěž více než tří desítek let, je stále živým a vyčítavým svědectvím doby a nezlomnosti ducha literárních pěšáků, k nimž se Jaroslav Švestka nesporně řadil.

Hanka Hosnedlová