NA ZÁPRAŽÍ DUŠE

Olga Nytrová – Michael Štojdl: Na zápraží duše. Vydala Pražská diecéze Církve československé husitské ve spolupráci s Náboženskou obcí CČSH v Praze 1 – Staré Město 2014, ilustrace Mgr. Michael Štojdl, redakce: Ing. Václav Strachota, 108 stran.  

Útlý svazek veršů v neokázalé, ale vytříbené úpravě se téměř ztrácí mezi objemnými tituly v pestrých vazbách (a s barvitou propagací). Na vnímavého čtenáře působí esencí myšlenek a citů o to výrazněji a trvaleji. Sbírka „Na zápraží duše“ je společným dílem PhDr. Olgy Nytrové, literátky, vysokoškolské pedagožky, autorky řady knih, a výtvarníka a básníka Mgr. Michaela Štojdla; oba působí v duchovenské službě Církve československé husitské. Jejich poetický, ideově a umělecky vyvážený dvojhlas však přináší více než vyznání Bohu – obrací se k člověku.

Poezie a víra představují dva z nejstarších kulturních atributů lidstva, velmi často splývajících v hlubokém spirituálním vyjádření. Současně zahrnují oblasti postmoderního života, kterým se dostává mezi širší veřejností jen malé pozornosti, o to více pak přezíravých až negativních postojů. Neprávem… V dobré poezii nelze lhát a předstírat, plýtvat jalovými slovy. Každý obraz musí být zasazen přesně jako zářivý drahokam v intarzii. Bez víry, která se neváže na hmotné aspekty, naše životy ztrácejí pevnou podstatu a mění se v listí, které unáší vánice rychlých změn. Potřebujeme víru, abychom nalezli jistotu bytí, vnitřní klid a odvahu pro všední dny. Báseň se stává pohárem, z něhož přijímáme hojivý nápoj pro svou mysl i srdce.    

Tak alespoň přijmou kultivované verše Olgy Nytrové a Michaela Štojdla ti, kteří nezapírají křesťanství, stejně jako všichni, co zápasí se žaly a starostmi, pochybují, hledají, kladou otázky. „Na zápraží duše“ by se však měli vydat také lidé, pokládající (jakékoliv) náboženství za přežitek a pošetilost. Pochopili by, v jak širokém a neformálním záběru je možno přistupovat k víře. Bez stereotypů, neokázale a nadčasově, prolehčeně, dokonce hravě, a přitom s nesmírným porozuměním, důvěrou a láskou, která se dotýká dřeně našich bolestí, nadějí… i strachů.

„Usedlík“, démon ztělesňující veškeré zlo, jež je schopen člověk spáchat na živé bytosti, číhá na zápraží duše. Vstoupí v okamžiku, kdy jeho / naše soustředění na Boha polevuje: tak rozjímá Olga Nytrová v drobné, ale působivé eseji o stínech naší psychiky, jíž uzavírá svůj okouzlující poetický part. Navazuje na originální úvahy židovského filosofa a literáta Martina Bubera, jeho pojetí vztahu člověka k Bohu - a k lidem. Ostatně zážitky, které si autorka přinesla z Izraele, inspirace Svatou zemí a Jeruzalémem, dýchají z veršů smířením, citlivým poznáním, láskyplnou vyrovnaností.

V dokonalém kontrapunktu pokračují básně Michaela Štojdla, který knížku ozdobil rovněž svými oduševnělými kresbami a symbolicky doplnil drobnou esejí, v níž se zamýšlí nad poezií. Jeho verše rezonují souzněním s přírodou, pokornou vírou, za kterou se skrývá tisíciletá historie křesťanství, harmonií vítězící nad propastmi osudu. Jsou formálně nepokojnější, jakoby strohé, drsnější a bolavější, ale stejně krásné jako jemné, sofistikované vize Olgy Nytrové.

Každá stránka sbírky nabízí útočiště ve smutku, křídla pro touhu, světelný obraz, který pohladí naše nitro. Poezie a víra, pohled ženy a muže. Most spojující člověka a Boha, odvěké slavnostní nebe a profánní zemi jedenadvacátého století. To vše lze nalézt v pozoruhodném díle „Na zápraží duše“ – součásti většího díla Božího, jak akordem zazní v závěrečném slovu autorova syna Mgr. Filipa Michaela Štojdla, biskupa CČSH  plzeňské diecéze.

„Poezie neusíná, a já si ji beru do snů.“ – Michael Štojdl.   

                                                                                                          Františka Vrbenská