Vladimír Stibor: CONQUISTATOŘI NOCI A JEJICH PSI

20.02.2014 13:25

 (Vyd. 1.) Severočeská vědecká knihovna : Severočeský klub spisovatelů, 2008.

Už sám název sbírky je výzvou. Vladimír Stibor ale není dobyvatel v pravém slova smyslu, to jsou možná ti jiní, kteří chtějí dobýt jeho svět. Stibor je humanista, přemýšlivý básník; jeho verše zaujmou svou originální symbolikou. V jeho básních je řada svěže překvapivých spojení. Například: „Do šlépějí predátorů chodívají pít vážky se čtyřmi křídly...“ a podobně.  Je třeba se nad Stiborovými verši zamýšlet, nad jejich hlubokým životním smyslem. Stiborův člověk je odsouzen žít ve světě, do kterého byl vržen, je sice svoboden, ale zároveň vázán odpovědností za své blízké, za lidi vůbec. Třeba v básni Návštěva nemocnice:  „ Běžecká trať není jen z tartanu, tekutých písků, ale na zádech nosívá, kubíky morfia.“

Není to hrdina, ale básník hlubinné ekologie duše, často trpí úzkostí nad tím, jak je člověk vlastně křehký svou biologickou podstatou. Přesto jde ale básník vstříc času… a to je na jeho verších sympatické.

Bohumil Ždichynec