Zamyšlení nad knihou Lydie Romanské Ticho pro klarinet aneb Příběhy poznamenané Ostravou

09.06.2015 19:44

Zamyšlení nad knihou Lydie Romanské Ticho pro klarinet aneb Příběhy poznamenané Ostravou (Montanex 2007, 191 s.). Kniha byla oceněna v soutěži Obce spisovatelů a statutárního města Ostravy nazvané Ostrava město v pohybu.

Jan Trtílek

Má milá Lydie,

už je noc a já vychutnávám chvíli, kdy doznívá Ticho. Je to poněkud paradoxní sousloví. Doznívá ticho. V tichu může doznívat zvuk. Ticho zvuky neobsahuje, neboť je jejich kontrapunktem, a zdá se, že tedy nemůže doznívat. Ale já právě dočetl Tvou knihu Ticho pro klarinet a to Ticho právě teď ve mně doznívá. Je nedělní noc zvuků prostá, tichá a v ní doznívá Ticho. Tvé Ticho plné zvuků poznamenaných Ostravou. Drsných zvuků hutí, dolů, zvuků doléhajících k nám z harendy po vyfárání havířů, zvuků svatebního veselí, kde se jedí a následně dáví klobásy ze starého vysloužilého hornického koníka. Je to ten, co má Ostrava ve znaku? Myslím že není. Ten ve znaku vypadá vesele, je bílý a nad ním kvete vítkovská žlutá růže. Hornický koník, byť mohl původně bílý být,  svou barvu ztratil hned po první šichtě v uhelném dole. Je barvou podoben cvrčkům, co často oživují ticho opuštěných překopů. Vzpomínám, jak rád jsem naslouchal jejich koncertům pár stovek metrů pod zemí, když jsem ležel o pauze v trafačce na odkoře a nesvačil, protože na mé svačině uložené v kapse fáraček si pochutnaly myši, zatím co já jsem jen v trenkách čistil hřeblák. I tohle ticho teď ve mně doznívá po více než dvaceti letech.

   Doznívá ve mně drsná zkušenost Štěpky na službě a ticho v mém nitru zaplňuje zrychlený tlukot srdce a strach o mou malou dcerku. Jaká bude její první zkušenost s mužem... ?

   Doznívá ve mně nervózní ticho plné cinkání ferdynových lahváčů a dostavují se obavy z vlastního denního popíjení. Cítím zápach Janovské, jejích bércových vředů a mokvajícího masa pod špinavými obvazy. Znám je důvěrně z nohou své maminky. Měl jsem ji u sebe před Vánoci, domluvili jsem jí léčbu ve zdejší nemocnici. Léčba byla bolestivá, ale zabrala; po Novém roce měla nastoupit do špitálu znovu a pokračovat v léčbě. Už nechtěla. Chtěla zpět do své chalupy na vesnici v Jižních Čechách. Topí tam v kamnech, dřevo a uhlí nosí z kůlny přes dvůr, chodí o berlích i na suchý záchod krytý vlhkou dřevěnou deskou s kulatou dírou uprostřed a poklopem nad páchnoucí žumpou. Ale je tam šťastná mezi letitým harampádím, kterého se neumí vzdát, žije naplňována návštěvami dlouholetých kamarádek, a to až do té míry, že odmítá žít vykořeněna, byť jen dočasně a dále se léčit u nás v Ostravě... Jak blízký mi byl popis Janovské chalupy.

   Doznívá ticho tak plné ohlušujícím hukotem požáru, který stále plál v duši Adama Synka. Doznívá hluk zápasu duchovna a tělesnosti, který důvěrně znám a také občas svádím. Doznívají paralely s osudem jednoho bohoslovce, který se mnou promlouval jazykem poznamenaným Slezskem. Také on silně miloval, ale on se nakonec panáčkem opravdu stal. Ať mu Bůh odpustí hřích, rozjasní nad ním svou tvář a ať mu žehná, stejně tak i dívce, kterou miloval.

   Doznívá ve mně Ticho, které stále čeká na zvuk klarinetu, ale on nepřichází. Přesto je v tom tichu zvuk klarinetu patrný. Ne tím, že by ho v tom tichu bylo slyšet, ale je patrný právě tím, že v tom tichu chybí.

A tak je to i s  významem a patrností lásky; tolik podob má ve Tvých knihách, a ještě mnohem více v lidských životech. Na mnohých lidech je patrná velikost a důležitost lásky právě proto, že jim chybí. Děkuji Bohu, že jsem od něj tento dar lásky dostal a prosím ho, abych jej uměl dobře využít a předat tam, kde chybí.

Má milá Lydie, děkuji ještě jednou za Ticho, které ve mně rozeznělo rapsodii  pocitů, asociací a vzpomínek. Děkuji za Ticho, které mi pomohlo více pochopit město a region ve kterém žiji, ale ve kterém nemám kořeny. Děkuji za Ticho, které pro mě bylo těhotné tóny rezonujícími v mé duši.

Děkuji za Tvé Ticho... a při jeho doznívání se těším, že jednou budu mít a  nechám v sobě rozeznít i Tvou Lásku... (která je víc než láska), vím, že právě vyšla. ..

Autor je geolog a fotograf.