Bauerovo boření historických mýtů

Již samotný titul knihy, jejímž autorem je neúnavný Jan Bauer, vzbuzuje ve čtenáři slastné chvění spojené s touhou dozvědět se všechna ta dosud skrývaná a neznámá tajemství spojená s naší historií. Ale ani v knize Krásná i bezbožná tajemství našich dějin, vydané nakladatelstvím Čas, nedává autor jednoznačnou záruku věrohodnosti, což demonstruje už v podtitulu publikace, kde je slovo pravda v uvozovkách: Legendy versus historická „pravda“.

Nicméně se pokouší odkrýt dějepisecké a kronikářské nánosy pravděpodobností a dohadů až na dřeň reálných základů. Není to právě jednoduché – navíc musí využívat různých souvztažností a souvislostí k nejpravděpodobnější dedukci, vytvářející co možná nejpřesnější obraz té které historické události či připomínané osobnosti. A často přitom boří i mnohé zažité mýty, což také není zrovna vděčná úloha. Ve dvaceti kapitolách tak zažijeme nejen odhalování skutečností, možná méně vzrušujících a líbivých, než jak jsou líčeny v legendách, ale i nesporné napětí při jednotlivých krocích za obtížně a složitě získávanými a z několika stran podloženými fakty.

Ať už se jedná o markomanskou královnu Fritigildu, o syny vládce Sáma, o němž jsme se učili v dějepise, o princeznu Orosii, jež se stala svatou, věrozvěsta a pozdějšího arcibiskupa Metoděje, hradiště slovanského kmene Doudlebů, smrt a životní epizodu přemyslovského knížete Václava a úlohu jeho bratra Boleslava, o svatováclavskou přilbici, o autora kristiánské legendy, vraždu knížete Jaromíra či Václava III, o syna Vladislava I – Děpolta a jeho vladařské choutky, o podvody při získání titulu rakouských arcivévodů Habsburky, o Jeronýma Pražského a odvolání husitského učení, o Žižku, jeho trojí manželství a potomky, o adamity a jejich osudy, o pražskou defenestraci, o zpochybňované ambice jednoho z Lobkoviců, o Alžbětu Stuartovnu po boku Fridricha Falckého či o náboženská proroctví polského sirotka - Kristiny, které se ujal Komenský. Už při čtení prvních stránek zjistíte, jak málo toho o naší historii vlastně víme, což jen umocní naši chuť dozvědět se víc a hlouběji o našich předcích a zemi.

Hanka Hosnedlová