Hostem setkání Pražského klubu spisovatelů bude KARLA ERBOVÁ

Pravidelné setkání Pražského klubu spisovatelů se bude konat již 20. 9. v 18:15 v Karlíně, Vítkova 13. Jedná se tedy vždy o předposlední úterý v daném měsíci.

Hostem našeho zářijového autorského posezení bude spisovatelka Karla Erbová. Bližší podrobnosti o této autorce najdete v příloze. K. Erbová vydala celkem 4 prozaické knihy (Kalendář plzeňský, Potomci neslavných, Dům tanců a lží, Putování za sokolníkem), 4 bibliofilie a 25 básnických sbírek. Její poezie je překládána do němčiny, polštiny, lužické srbštiny, francouzštiny, bulharštiny, esperanta a italštiny. Německé překlady v časopisech jsou dílem Eriky a Waltera Anuss, do lužické srbštiny verše překládala (pro časopis  Krabat v cizí noci) Božena Pawlikec.

Přijďte tedy již na začátek této večerní akce v Karlíně, pokud je to ve vašich časových možnostech. Vaše dotazy a názory jsou přínosem, projevujete svůj vztah ke společenství spisovatelů, k instituci, jejímiž jste členy. Do Karlína na naše setkání přiveďte i své přátele, kteří mají o literární (výtvarné a jiné) umění zájem, hosté jsou vítáni.

Jsme rádi, že je tu opět příležitost setkat se a prohovořit věci, které nám leží na srdci. Jako vždy se těšíme, že nám napíšete o svých nových knížkách, pošlete anotaci a obálku, případně recenzi, ukázku z knížky. Můžete upozornit i na zajímavé knihy svých přátel.

Některým z Vás už zaslané anotace mimořádně zajímavých knih vyvěsila na webu Dialogu na cestě (www.dialognaceste.cz) moje zástupkyně RNDr. Markéta Hlasivcová. Na tento web existuje odkaz (link) i z webových stránek Obce spisovatelů.

Posílejte nám i krátká videa, lze je vyvěsit na webu Obce spisovatelů – v takovémto případě zkontaktujte JUDr. Danielu Kovářovou (daniela.kovarova@gmail.com).

Karla Erbová

Narozena 1933 v Plzni, vystudovala dva roky sociálně zdravotní školy, při zaměstnání pak v letech 1974-76 tříleté dálkové studium diplomovaných sekretářek při Státním ústavu těsnopisném. Od r. 1984 žije v Praze, posledních 7 let před důchodem pracovala v Ústředním kulturním domě železničářů.

Publikovat začala jako dvanáctiletá hned po skončení II. světové války, a to v Plzeňské Pravdě (jako Karla Fremrová, později Karla Papežová). První otištěná báseň Matčiny ruce.

V roce 1966 vychází její prvotina, básnická sbírka Neklid (Karla Papežová).

V roce 1968 neprošla politickými prověrkami, přišla o zaměstnání a ztratila možnost publikování – druhá knížka Komu mé kosti vychází až v roce 1991.

V roce 1963 se stala členkou literární skupiny Červen 63 v Plzni (skupina byla po r. 1968 rozpuštěna).

 Až do r. 1969 publikovala v řadě novin a časopisů (mj. Červený květ, Čs. voják,Literární noviny,  sborníky Květen, Červen, Pramen, Literární měsíčník, Svět práce,  Plzeňský deník, Chatař, Český zápas,  po r. 1990, kdy konečně může znovu publikovat,  pak v časopisech a sbornících  Psí víno,  Alternativa, Blahoslav, Dialog,  rovněž v polských, slovenských a německých  časopisech a  sbornících  Pal, Radostowa, Nowy BS buletyn zkolny, Bez kurtyny,Gazeta Srbska, Metafora, Poézie na pomedzí, Bomber úber Nurnberg, Wo deine bilder wachsen, Lichtung aj.)

Znovu spolupracuje s Československým rozhlasem v Praze a rozhlasem v Plzni, které vysílají jednak její verše, jednak řadu literárních pořadů, na nichž spolupracuje s Jiřím Pelikánem (z Poběžovic), i s řadou časopisů a v letech 1997 – 2000 s Radiem Svobodná Evropa jako externí zpravodaj (celkem více než 250 vysílaných příspěvků).

Absolvuje desítky autorských pořadů v České  (Československé) republice, v Polsku a Německu, její verše vysílá rozhlas i Čs.televize.

Vydala celkem 4 prozaické knihy (Kalendář plzeňský, Potomci neslavných, Dům tanců a lží, Putování za sokolníkem), 4 bibliofilie a 25 básnických sbírek.

Její poezie je překládána do němčiny, polštiny, lužické srbštiny, francouzštiny, bulharštiny, esperanta a italštiny. Německé překlady v časopisech jsou dílem Eriky a Waltera Anuss, do lužické srbštiny  verše překládala (pro časopis  Krabat v cizí noci) Božena Pawlikec.

Například:

V roce 2003 vychází česko-polsky básnická poema Již nikdy nedovolím požáru  -Juž nikdy požarem mi nie plonač...(překlad Jan Pyszko),

v témže roce i česko-francouzská knížka poezie V básni se rozední – Le jour se léve au poéme – (překlad Jean-Louis Bradel),

v roce  2010 vychází v bulharštině její sbírka Vždyť miluješ svou lásku ke mně pod názvem Pismo ot Kafka, (překlad Maria Genova),

V témže roce vychází její knížka Krajina s podpisy v česko – esperanto verzi, (Pejzago kun signaturoj), překlad Margit Turková a Jaroslav Krolluper,

v roce 2016 se připravuje k vydání  česko-francouzská knížka poezie a drobných próz Doteky (Les Touches - překlad Bruno Suc).

V roce 2016 v česko-italském sborníku Pen klubů Triesta a Praha se v překladu Giuseppe Dierna objevují její verše Dopis, Prosba, Largo, Hledání, Stabat Mater Dolorosa (ze sbírky Lampářka hudba).

Od r. 1990 do září 1999 vydávala samizdatovou edici Strom v počtu 20 ks – vyšlo celkem 19 svazečků – poezie, próza, cestopisy, pořady pro Svobodnou Evropu aj.) Edice skončila z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Od r. 1990 je členkou Obce spisovatelů, několik období je členkou Rady OS, je členkou PEN klubu.

V roce 1995 zakládá Společnost Národní knihovny, je její předsedkyní do listopadu 1997.

Spolupracuje s hudebním skladatelem Leo Juřicou, který zhudebnil řadu jejích textů (koledy, písně o třech Mariích apod.) i libreto k opeře Anežka Česká, hudební skladatel Lukáš Sommer zhudebnil její verše ve skladbě Dávno mne nikdo nepohladil a hudební skladatel Jiří Bezděk ve skladbě Rada příštím sebevrahům.

Ačkoli bydlí v Praze, stále pracuje ve Středisku západočeských spisovatelů, zúčastňuje se vlastní tvorbou většiny kulturních akcí, autorských večerů, literárních večerů v Knihovně města Plzně (spolupráce s časopisem PLŽ), podílí se na autorské spolupráci s bavorskými spisovateli, s nimiž Středisko zpč.spisovatelů udržuje přátelské kontakty více než 20 let (autorská čtení, vydávané sborníky apod.)

Ocenění:

Cena města Plzně za celoživotní dílo 1999

Cena Jana Zahradníčka za českou poezii – 2001

Cena Bohumila Polana za básnickou sbírku Liánový most – 2002

Cena Bohumila Polana za básnickou sbírku Vasquezův jestřáb– 2005

Čestné uznání Ceny Bohumila Polana za knihu Krajina s osamělým jezdcem – 2000

Čestné uznání Ceny Bohumila Polana za knihu Dům plný dopisů – 2004

V době totality, ačkoli nesměla publikovat, Čs. rozhlas Praha čas od času vysílal - díky statečnosti redaktorů Rudolfa Matyse a Václava Daňka - její verše a tak se stalo, že v roce 1987 obdržela Zvláštní cenu Rozhlasové žatvy za odvysílanou básnickou skladbu Jakub zápasí s andělem.

Její tvorbu lze rozdělit na oblast publicistiky, prózy a poezie. V poezii zaujímají část tvorbyvětší skladby,věnované osobnostech, které autorku zaujaly (Božena Němcová, van Gogh, Antonín Dvořák, Paul Gauguin, Albert Schweizer, matka J.W.Goetha,  Fr. Goya, Rembrandt, Kafka-Jesenská, Chopin-Sandová aj.).