Tomáš Garrigue Masaryk očima dnešních studentů

„Co si myslíte o vlastenectví? Není to zastaralý pojem, má taková hodnota dnes ještě nějaký smysl?“ zeptala jsem se během přednášky pro studenty kombinovaného studia. Přítomní se horlivě a jednohlasně této hodnoty zastávali. „Dobře, studenti a co mravní osobnosti našich dějin, jsou pro nás důležité?“ Všichni souhlasili a jmenovali ponejvíce Jana Husa, T. G. Masaryka nebo Václava Havla. Zdá se tedy, že to s tou nejmladší nebo střední generací není zase tak špatné.

Dnešní studenti dávají najevo, že T. G. Masaryka jako myslitele, mravní osobnost a talentovaného státníka vnímají a oceňují. I když jistě ne všichni. Záleží na tom, co si odnesli z domova a ze školy. Někteří tam k němu cestu vůbec nenašli a jiní tak napůl. V každém semestru si však studenti osudy a význam jmenovaných osobností vybírají jako téma své seminární nebo i absolventské práce, a tak vám v následujících řádcích nabízím malou ukázku:

„T. G. Masaryk dle mého názoru byl a je jednou z nejvýznamnějších osobností celé naší historie. Celý svůj život usilovně hájil pravdu, často proti většině. A ve svém boji vždy obstál se ctí. ... Byl podle mého soudu také vždy o krok dál než společnost, měl velký všeobecný rozhled.  Nebýt jeho obrovského úsilí, zůstali bychom pravděpodobně po válce součástí Rakousko-Uherska. Měl obrovské charisma, a to bezesporu pomáhalo jeho veliké popularitě mezi veřejností, i při společenských stycích a politických jednáních.“            

„Tomáš Garrigue Masaryk říkal, že je třeba žít život se stálým vědomím odpovědnosti – ‚pod zorným úhlem věčnosti‘. Sám usiloval o to, aby prožil svůj život v pravdě, jak sám říkal – v opravdovosti. Boží slovo pro něho byla pravda. Byl to moudrý člověk.  Sám se nikdy nepřipojil k většině jenom proto, aby se zalíbil a už nikdy se nepřipojil k většině, která nejednala v pravdě nebo páchala zlo. To prokázal i v době, kdy ještě nebyl veřejně uznávaný. ... V době, kdy jiní odcházejí na zasloužený odpočinek se on, ve svých téměř 65 letech, vydal do emigrace, aby bojoval za samostatné Československo. Vrátil se jako vítěz – Prezident Osvoboditel – první prezident samostatné republiky po dlouhých letech cizí nadvlády.“

A ještě vám jako příhodné zakončení této malé úvahy nabízím následující zamyšlení: „Po přečtení několika knih a článků na internetu jsem postupně pochopil, proč si politici berou za vzor T. G. Masaryka. ... Osobní tajemník Masaryka dr. Antonín Schenk o něm řekl: ‚Sugestivní síla Masarykovy osobnosti byla nepřehlédnutelná. Jeho osobnímu kouzlu jsem nepodléhal jenom já, ale každý, kdo s ním přišel do styku. ... Byl živým příkladem toho, co vyznával, a tím na mne působil nejsilněji.‘“ 

Olga Nytrová