Rada Obce spisovatelů
v r. 2000, od počátku jako členka výboru, od r. 2006 do ledna 2018 byla jeho předsedkyní. Od r. 1990 se angažuje v Syndikátu novinářů ČR, čtrnáct let v Radě Syndikátu jihočeských novinářů.
o historii sociální práce v Čechách. Od r. 2007 má vlastní stránky Koště Anny Šochové, je autorkou fantastického žánru. Známé jsou knihy Potřebujeme se, Karmínový kámen
a sbírka hororů Země ztracenců a prokletých.
je členkou Obce spisovatelů a Střediska západočeských autorů v Plzni, v jehož čele sedmnáct let stála. Učila na Universitě a střední škole přírodní vědy (chemie, fyzika, matematika a psychologie). Přes dvacet let učila na Střední umělecké škole Zámeček
v Plzni. Je autorkou dvou rozhlasových her, osmi sbírek poezie, historické novely Nic dobrého o mrtvých. Pracuje v Radě Obce spisovatelů ČR.
a Slovenské republice a účastní se literárních akcí. Získala doktorát filozofie v oboru vědní informace. Působila jako odborný pracovník v Institutu řízení a v Národní knihovně. Kromě beletrie se věnuje také poezii a literatuře faktu. Spolupracuje na organizaci literárních soutěží OS: Ceně Vladimíra Neffa (zastřešuje KALF) a Ceně Miloslava Švandrlíka. Je členkou revizní komise při Radě Obce spisovatelů. Od roku 2015 převzala aktivity tajemníka OS.
.jpg)
Jaroslava Pechová - česká spisovatelka, básnířka a publicistka. Věnuje se též fotografování a navrátila se k psaní písňových textů. Spolupracovala s Československým rozhlasem, s Československou televizí a Union Internationale de Marionnette. Získala novinářské ceny za publicistickou činnost a ocenění za původní rozhlasovou dramatickou tvorbu.
Napsala dvanáct pohádkových knih pro děti, pro dospělé čtenáře šest humoristických povídkových knih a dvanáct sbírek poezie. Některé sbírky doplnila svými fotografiemi. Její nejúspěšnější knihou je Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla, který vyšel již v sedmém vydání. Kniha Olomouc magická a povídka Romance v koruně byla přeložena do angličtiny, povídka Neposlušný Baskervill do srbštiny, kniha Olomoucké šprýmování do němčiny, Pohádky z mechového lesa, Pohádky ze stříbrné tůně a jedna z autorčiny čtrnáctidílné řady hrníčkových kuchařek První kroky v kuchyni aneb slabikář vaření do slovenštiny. Získala cenu v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1996, čestné uznání v soutěži Miloslava Švandrlíka o nejlépe napsanou humoristickou knihu v roce 2014, na Knižním veletrhu v Lysé nad Labem byla třikrát oceněna za literaturu pro děti. Řada rozhlasových pohádek Jaroslavy Pechové je součástí Zlatého fondu Českého rozhlasu. Olomoucké šprýmování a Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla natočil do pořadu Počteníčko Český rozhlas Olomouc. V nahrávacím studiu Chevaliere, s.r.o., byly natočeny audioknihy Pohádky z louky, Čáry máry Bublifuk, Pohádky z Kryštofova Údolí a Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla. Na zvukových nosičích vyšlo ve vydavatelství Rotag několik pohádkových seriálů. Mlynářská pohádka a Spravedlivé koření se dostaly do edice 100 nejkrásnějších pohádek, kterou vydal Radioservis, a.s., ve spolupráci se Zemí pohádek, a.s.
Je členkou Obce spisovatelů České republiky a Syndikátu novinářů České republiky.
Mgr. et Mgr. Radana Šatánková, DiS.
Po zesnulém Aloisi Marhoulovi (1951 2024) se v r. 2024 stala členkou Rady OS ČR Radana Šatánková (*1980 ve Frýdku-Místku): básnířka, prozaička, kulturní publicistka, lektorka, interpretka poezie, dramaturgyně a autorka kulturních pořadů. Dosud jí vyšlo osm samostatných sbírek poezie a jedna reminiscenční próza, má četné zastoupení v almanaších české a slovenské poesie. Působí v porotách literárních a recitačních soutěží, spolupracovala s rozhlasem, hudebníky, výtvarníky, filmaři; je členkou organizací - např. Syndikát novinářů ČR, Svaz českých fotografů, Obec spisovatelů ČR, Království lašské… Začínala publikovat v literárních klubech (od 1995). Dále je zakladatelkou a předsedkyní spolku Krasomil, který na území Frýdku-Místku, Ostravy, Prahy a jejího okolí pořádá kulturní projekty a aktivity. Věnuje se též divadlu, biblioterapii a veršoterapii, pořádala festivaly a workshopy. Před vydáním publikace „Lašská čítanka“ (Krasomil, z.s.: Radana Šatánková a kol. 2024, 2025) se deset let věnovala folkloru, který se stal impulsem a základem pro etnograficko-sběratelskou činnost.
Marcella Marboe.
V únoru roku 1946 ji s velkou povodní přinesl do Vančurovského statku v polabské vesnici Řečany nad Labem Vodnář. Od té doby existuje a pokouší se tu a tam něco napsat.
Za každého režimu je převážně v opozici, protože jí není vlastní jít hluše, slepě a němě vyšlapanou cestou té které ideologie a znásilňovat tím vlastní (s)vědomí. Nikdy nebyla členkou žádného politického uskupení, v opozici tedy není ve jménu jakékoli předepsané „ pravdy “, ale ve jménu pravdy vlastní, kterou vyjadřuje psaním.
Pracovala v řadě spisovatelských organizací (Obec spisovatelů, PEN klub, Klub autorů literatury faktu, Sdružení autorů literatury pro děti a mládež i Akademii literatury české. Spoluzaložila Středisko východočeských spisovatelů, kterému 12 let předsedala i nadaci Vraťme dětem dětství. Jako vysokoškolská pedagožka akreditovala a vyučovala vlastní předmět Umění žít, spolupracovala s rozhlasem i televizí aj.)
Po odchodu z Univerzity (v době takzvané televizní krize) byla členkou Rady české televize. O „krizi“ napsala publicistický román Bitva na Kavčí hoře. Chybou bylo, že popsala to, co viděla, nikoli to, co vidět měla. Stala se tedy osobou „společensky nežádoucí“.
Vydala pár velmi úspěšných knih pro děti a mládež (Např.: Madlenka a kůň Zlatohřívák, Vyměním týnejdžra za cokoli, i několik novel a společenských románů, za které též posbírala řádku literárních cen. (Možno dohledat na internetu).
Pro ty, kdo milují humor, lze připomenout Utrpení docenta H. (cena M. Švandrlíka v prvním roce jejího vzniku). Velké uznání získaly její poslední dvě knihy - Mami, zabila jsem a román Jsi někdo jiný. Ten dokládá na mnoha dramatických situacích, jak je pro obyčejného člověka problematické vejít se do současného modelu světa. Vzhledem k potížím v nakladatelství se román ovšem nedostal do distribuce, takže ho nelze koupit, pouze získat darem).
Ambice? Nemá žádné jiné, než být jen nezaměnitelnou Marboe. Mrzí ji pouze, že není mnoho těch, kteří umí, a tedy mohou její knížky číst.
Aktualizace: 2/2026
